Národní soustava kvalifikací je hlavním nástrojem systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Myšlenka systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání je založena na principu ověření znalostí a dovedností standardizovanou zkouškou, po jejímž úspěšném absolvování obdrží jedinec osvědčení o získání kvalifikace. V rozhovoru s Mgr. Martinem Sychou z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se dozvíte více nejen o Národní soustavě kvalifikací samotné, ale také o výhodách, praktickém využití, novinkách a dopadech na činnost vzdělávacích společností a personalistů...
K čemu přesně slouží Národní soustava kvalifikací?
Lze říci, že Národní soustava kvalifikací (dále jen „NSK“), kterou naleznete na adrese http://www.narodnikvalifikace.cz/, je hlavním nástrojem systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Pro větší srozumitelnost bych si dovolil nejprve ve stručnosti představit systém uznávání výsledků dalšího vzdělávání, na základě kterého začala NSK vznikat. Myšlenka systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání je založena na principu ověření znalostí a dovedností standardizovanou zkouškou, po jejímž úspěšném absolvování obdrží jedinec osvědčení o získání kvalifikace. Celý systém vychází z předpokladu, že učení je kontinuální, celoživotní proces, který může probíhat různými cestami.
Za tímto účelem byl přijat zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), jenž právě umožňuje ověření znalostí a dovedností na základě složení standardizované zkoušky před zkušebním komisařem (tzv. autorizovanou osobou). Důležité je také to, že zákon řeší pouze to, zda jedinec má potřebné odborné způsobilosti pro danou kvalifikaci, vůbec však neřeší, jakým způsobem je získal.
Co všechno zahrnuje Národní soustava kvalifikací?
Význam NSK však přesahuje působnost samotného zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Na jedné straně tím, že NSK definuje novou cestu, jak získat stupeň vzdělání (propojuje další vzdělávání s počátečním) a dále tím, že jsou dílčí kvalifikace obsahově tvořeny za značného přispění zástupců zaměstnavatelů, propojuje svět práce se světem vzdělávání.
Pokud bychom se vrátili k otázce, tak v NSK lze nalézt údaje o úplných a dílčích kvalifikacích a řadu dalších informací, jež se týkají na obecnější rovině nastavení systému ověřování a uznávání výsledků předchozího učení. Z hlediska celého systému uznávání výsledků předchozího učení jsou důležité především dílčí kvalifikace, které jsou vlastně základem celého systému. U dílčích kvalifikací je v NSK vždy zveřejněn především kvalifikační a hodnotící standard dílčí kvalifikace, ve kterých je specifikován samotný obsah dílčí kvalifikace.
Co konkrétně obsahuje kvalifikační a hodnotící standard a jaká je náplň kvalifikací?
V kvalifikačním standardu je uvedeno, co by měl člověk, který má zájem složit si zkoušku dle NSK, umět. V hodnotícím standardu je pak dále rozvedeno, jakým způsobem se bude to, co se člověk naučil, ověřovat, tedy jak bude probíhat samotná zkouška. U každé dílčí kvalifikace je vždy také uveden seznam všech osob, tzv. autorizovaných osob, které získaly autorizaci ke zkoušení dané dílčí kvalifikace a také údaj, kterého povolání se dílčí kvalifikace týká, a zda k této dílčí kvalifikaci existuje kvalifikace úplná. U úplných kvalifikací je pak také uvedeno, kterého povolání, popřípadě kterých povolání se úplná kvalifikace týká a seznam všech dílčích kvalifikací, jež se k dané úplné kvalifikace váží a jejichž získání je předpokladem získání úplné kvalifikace.
Jak byste výhody NSK přiblížil tomu, kdo se s problematikou setkává poprvé?
Výhodou je právě ta skutečnost, že každý, kdo dosáhl věku 18 let a má alespoň základy vzdělání může požádat o složení zkoušky před autorizovanou osobou. Pokud tuto zkoušku úspěšně složí, obdrží osvědčení o získání dílčí kvalifikace, které je pak jeho formálním, státem uznávaným dokladem o tom, že má všechny potřebné znalosti a dovednosti pro úspěšné uplatnění na pracovním trhu v kvalifikaci, k níž si složil zkoušku.
Hlavní novinkou tohoto systému je tedy to, že ke zkoušce se může přihlásit každý, kdo se domnívá, že má dostatečné kvalifikační předpoklady k jejímu složení, a to bez ohledu na to, jakým způsobem znalosti a dovednosti potřebné ke složení zkoušky získal.
Jaké možnosti jsou v současné době díky Národní soustavě kvalifikací k dispozici?
Hlavní výstupem je samozřejmě možnost získat formální certifikát osvědčující, že člověk, který složil zkoušku dle vybrané dílčí kvalifikace, disponuje na požadované úrovni všemi nutnými znalostmi a dovednostmi pro výkon dané kvalifikace. Mnoho zaměstnavatelů stále žádá, aby uchazeč o zaměstnání kromě příslušné praxe předložil také formální doklad ověřující jeho způsobilost pro práci v daném oboru. Bez jakéhokoliv formálního certifikátu, který transparentním způsobem prokazuje kvalifikaci, může být pro jedince pohyb na trhu práce obtížný. Proto je tedy klíčová možnost formalizovat znalosti a dovednosti, které jedinec získal neformálním vzděláváním nebo informálním učením. Doklad o kvalifikaci tak v konečném důsledku zvyšuje jeho konkurenceschopnost, neboť mu umožňuje pružně reagovat na vývoj požadavků trhu práce.
Další výhodou, kterou považujeme spíše za nadstavbu, za pomyslnou „třešničku na dortu“, celého systému uznávání, je možnost složit si úplnou kvalifikaci a požádat na střední škole, jež má obor vzdělání, který se váže k dané ÚK, o složení závěrečné zkoušky. Na základě systému uznávání lze tedy i získat výuční list, stejně jako v rámci počátečního vzdělávání.
Jaké možnosti využití NSK se nabízejí a jaké jsou také zvažovány do budoucna?
Do budoucna je plánováno např. bližší propojení NSK s živnostenským zákonem. Složení dílčí kvalifikace by mohlo být jednou z možností, případně podmínkou, získání živnostenského oprávnění. Dále jednáme o napojení některých dalších kvalifikačních systémů na NSK. Naším cílem je, aby NSK byla obecně považována za základ pro uznávání znalostí a dovedností, aby se systém uznávání založený na NSK stal fundamentem ověřování a uznávání kvalifikací.
Jakým způsobem probíhají zkoušky v rámci Národní soustavy kvalifikací?
Průběh zkoušky na obecnější rovině je dán zákonem o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, na konkrétní rovině je pak dán hodnotícím standardem vybrané dílčí kvalifikace. Zkouška vždy probíhá podle hodnotícího standardu dané dílčí kvalifikace, v němž je uvedeno nejen jaké znalosti a dovednosti musí zkoušený prokázat a jakým způsobem, ale jsou zde k nalezení také informace o tom, zda zkouška probíhá před jednou autorizovanou osobou či před komisí slouženou až ze tří osob, jaká je doba přípravy na zkoušku a doba pro vykonání zkoušky, jaká je výše úhrady za zkoušku atd.
Jestliže se objevily určité nedostatky systému, jakým způsobem pracujete na jejich zlepšení? S jakými úskalími se setkáváte?
Samozřejmě se v průběhu implementace sytému uznávání objevily konkrétní problémy, které bylo a bude nutné řešit. Jako problematická se ukázala např. jistá nepřehlednost webových stránek NSK, dále určování termínu konání zkoušky, některé podmínky pro konání zkoušky i podmínky metodiky tvorby standardů, výše správních poplatků či samotný název „dílčí“ kvalifikace. Doufáme, že většinu problémů se nám podaří vyřešit v rámci plánované novelizace zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Kupříkladu termín „dílčí kvalifikace“ by měl být nahrazen přesnějším termínem. Ve skutečnosti musí být kvalifikace, která je dnes nazývána jako „dílčí“, samostatně uplatnitelná na pracovním trhu. Toto je hlavní podmínkou již při jejich tvorbě.
Jaká je ekonomická a finanční stránka spojená s NSK?
Zkoušku dle NSK si hradí ve většině případů sám uchazeč. Výše úhrady za zkoušku je vždy dána v hodnotícím standardu dílčí kvalifikace v NSK. Cena zkoušky se v současnosti pohybuje přibližně v rozmezí 1 000 - 20 000 Kč. Cena zkoušky závisí především na materiálním a technickém zázemí, jež je nutné pro konání zkoušky. Z hlediska personálních nákladů zkoušku také prodraží, pokud se koná před komisí. Zákon o daních z příjmů však říká, že od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč. Zkoušku si lze tedy odečíst z daní. Uchazečům o zaměstnání evidovaným na úřadech práce pak, při dodržení určitých podmínek, hradí zkoušku stát.
Národní soustava kvalifikací zahrnuje přehled kvalifikací celostátně uznávaných v České republice. Očekáváte, že se bude seznam kvalifikací postupně rozšiřovat?
Určitě. V současné době je v NSK „pouze“ 242 schválených dílčích kvalifikací. Očekává se, že by mělo být celkem schváleno něco mezi 1000 až 1500 dílčími kvalifikacemi. Většina dílčích kvalifikací by tedy teprve měla být vytvořena a schválena. V současnosti se pracuje na jejich přípravě. Všechny kvalifikace by měly být v NSK do pěti let, současně bude stále docházet k jejich aktualizaci, aby neustále odrážely kvalifikační požadavky trhu práce.
Podrobný popis požadavků na jednotlivé kvalifikace umožňuje jejich snazší uznávání podle zákona č. 179/2006 Sb. Domníváte se, že se jedná o zjednodušení také v oblasti personalistiky?
Do jisté míry určitě, pokud bude personalista přijímat někoho, kdo vlastní osvědčení o získání dílčí kvalifikace, může se vždy podívat do NSK na přesný obsah zkoušky, bude tedy přesně vědět, jaké znalosti a dovednosti musel uchazeč o zaměstnání u zkoušky prokázat. Do budoucna lze také předpokládat, pokud se podaří propojit NSK s dalšími kvalifikačními systémy, že zkoušky dle NSK budou nahrazovat jiné způsoby ověřování kvalifikace.
Důležitá je též skutečnost, že dílčí kvalifikace jsou tvořeny v úzké spolupráci se zaměstnavateli a relativně rychle může dojít k aktualizaci dílčích kvalifikací v NSK. Proto pokud uchazeč o zaměstnání donese osvědčení o získání dílčí kvalifikace, které získal před několika měsíci, lze více než předpokládat, že skutečně splňuje aktuální kvalifikační požadavky pro danou práci. Podobně lze z dílčích kvalifikací, tím že reflektují aktuální potřeby trhu práce, vycházet také při plánování rozvoje a kariérního růstu zaměstnanců.
Jaký dopad má NSK na vzdělávací společnosti, které poskytují rekvalifikační kurzy?
Dne 5. srpna 2009 nabyla účinnosti vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. Vznikem této vyhlášky došlo k propojení systému uznávání a systému rekvalifikací.
Vyhláška říká že: „je-li závěrečná zkouška stanovena jiným právním předpisem nebo připravuje-li vzdělávání účastníka k získání kvalifikace podle jiného právního předpisu, koná se závěrečná zkouška podle ustanovení tohoto právního předpisu“. Takovýmto právním předpisem je i zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Pokud tedy existuje v NSK příslušná dílčí kvalifikace vztahující se k rekvalifikaci, pak obsah vzdělávacího programu musí být v souladu s kvalifikačním standardem dílčí kvalifikace.
Jaký je tedy v současné době hlavní úkol vzdělávacích společností, pokud chtějí pořádat rekvalifikační kurzy v návaznosti na NSK?
Na obecné rovině nelze hovořit o hlavním úkolu vzdělávacích společností, jde pouze o segment společností, které poskytují rekvalifikační kurzy v oblasti (povoláních, pracovních činnostech, ke kterým existuje dílčí kvalifikace)
Cílem vzdělávacích společností je v takovémto případě připravit účastníky vzdělávacího programu ke složení zkoušky dle NSK. Po úspěšném absolvování kurzu je účastníkům vydáváno pouze potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu. Rekvalifikační kurz je završen až složením zkoušky dle NSK před autorizovanou osobou, na základě které obdrží osvědčení o získání dílčí kvalifikace.
Dříve docházelo k tomu, že se jednotlivé kurzy, ač mohly mít totožný či velmi podobný název, obsahově velmi lišily. Dle nové vyhlášky je v případě existence dílčí kvalifikace obsah kurzu dán kvalifikačním standardem dílčí kvalifikace. Vzdělávacím společnostem je tedy konkrétně dán obsah kurzu i to, co by se měl účastník kurzu naučit. U kurzů navázaných na NSK je snadnější porovnávat jednotlivé vzdělávací společnosti, lze také lépe hlídat kvalitu kurzů.
Profil
Martin Sycha vystudoval obor Andragogika a personální řízení na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Dříve pracoval jako konzultant v personální společnosti zaměřené na oblast ICT.
Autor: Soňa Matochová