Jako expert na pracovní právo se aktivně účastní legislativního procesu v oblasti pracovněprávních předpisů, je členem Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Věnuje se přednáškové a publikační činnosti. Účastní se a vystupuje na řadě mezinárodních konferencí pořádaných Evropskou unií pro otázky pracovního práva.
S příchodem nového zákoníku práce vyplývá zaměstnavatelům několik nových povinností a změn. Pojďme si popovídat o nejdůležitějších z nich. Mohl byste nám je zmínit?
Zákoník práce je po více než 4Oti letech novým předpisem v oblasti pracovního práva, který zavádí celou řadu změn. Hlavními změnami je používání některých ustanovení občanského zákoníku na pracovněprávní vztahy a zejména zásada „co není zakázáno, je dovoleno“. Tento princip umožní zaměstnavatelům a zaměstnancům (resp. odborům) odchýlit se od zákoníku práce, pokud to nezakazuje a sjednat si pravidla, která jim v jejich právním vztahu vyhovují.
Výrobních podniků se například úzce dotýkají změny v oblasti pracovní doby. Přiblížíte nám prosím nejdůležitější z nich.
V důsledku implementace právních předpisů Evropské unie byla zrušena pohotovost zaměstnance na pracovišti. Pokud zaměstnanec na pokyn zaměstnavatele setrvá na svém pracovišti¸ aby byl připraven v případě potřeby vykonávat práci, je třeba celou tuto dobu považovat za výkon práce (pracovní dobu, resp. práci přesčas).
Výraznou novinkou je zavedení institutu konta pracovní doby, v němž zaměstnavatel přiděluje zaměstnanci práci a poskytuje odměnu pouze v době, kdy práci má. Drobné změny se týkají dále dělení přestávky v práci a uvolnění podmínek pro rozvrhování režimu pružné pracovní doby atd.
Další změny se týkají také způsobu odměňování práce přesčas, noční práce a práce v sobotu v neděli.
Nová právní úprava odměňování zaměstnanců v podnikatelské sféře přechází na percentuální poskytování příplatků za práci konanou ve specifické době nebo prostředí (příplatek za práci v noci a za práci ve ztíženém pracovním prostředí). Zcela novým je zavedení příplatku za práci v sobotu v neděli ve výši nejméně 10% průměrného výdělku zaměstnance. Již se nepřipouští sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas, za každou hodinu práce přesčas tak přísluší mzda a příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku zaměstnance, resp. pracovní volno místo příplatku.
Nový zákoník práce přináší změny v oblasti rozvazování pracovních poměrů? Mohl byste nám je ve stručnosti popsat?
Ano. Změn, které se týkají ukončování zaměstnání je velké množství. Jedná se zejména o sjednocení výpovědní doby, vždy nejméně dvouměsíční, zrušení povinnosti zaměstnavatele nabízet při výpovědi jiné pracovní místo, zvýšení odstupného nejméně na trojnásobek průměrného výdělku, zavedení zvláštního odstupného nejméně ve výši 12ti násobku průměrného výdělku při výpovědi dané zaměstnanci nebo dohodě z důvodu dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti vyvolané pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a v neposlední řadě zrušení vedlejších pracovních poměrů.
Na přípravě ZP jste se také osobně podílel. Určitě to bylo nemírně náročné jak časově, tak i odborně. Když se tedy ohlédnete za dobou přípravy, můžete říct, jestli přinesla něco nového také Vám osobně?
Tvorba zákona takového rozsahu je vždy prací většího okruhu lidí, která závisí na předloženém zadání a na rozhodnutích orgánu, který zákon předkládá. Myslím si, že pro každého legislativce, potažmo právníka vůbec, je možnost být při vzniku nového kodexu velmi zajímavá a užitečná zkušenost. Má příležitost uplatnit své obecné i praktické znalosti a zkušenosti a nové získat, i když někdy musí jeho vlastní představy o obsahu úpravy ustoupit pokynům a zadání předkladatele, která vycházejí často z politického kontextu.
Děkuji Vám z rozhovor