Obecně prospěšná společnost Prosperita byla před šesti lety založena s cílem rozvíjet tzv. klíčové kompetence (informační tržní jazykovou a občanskou gramotnost) obyvatel. S ředitelem o. p. s. Prosperita, Ing. Pavlem Komárkem, jsme se věnovali tématům vzdělávání v kontextu rychle se měnící globální ekonomiky, především systému dalšího vzdělávání, který by odpovídal současným nárokům a tomu, jakou úlohu hraje vzdělávání v prostředí tržní ekonomiky...

Mohl byste krátce popsat činnost a genezi obecně prospěšné společnosti Prosperita a představit činnost sdružení v souvislosti s dalším vzděláváním?

Obecně prospěšná společnost Prosperita byla před šesti lety založena s cílem rozvíjet tzv. klíčové kompetence (informační tržní jazykovou a občanskou gramotnost) obyvatel. Významnou součástí našich aktivit je proto trénink podnikatelských dovedností, schopností řídit projekt, malou firmu nebo neziskovou organizaci. Zkušenosti ze zemí s vysokou flexibilitou pracovní síly ukazují, že v rychle se měnící globální ekonomice je zásadní, aby lidé měli dobrou praktickou znalost zákonů trhu. Aby se nebáli realizovat své myšlenky v konkurenčním prostředí, aby ti aktivnější dokázali vytvářet pracovní příležitosti a ti méně odvážní alespoň neupadali do dluhové pasti a chápali, jak svým spotřebitelským chováním ovlivňují místní ekonomiku a pracovní příležitosti ve svém bydlišti.

Ve svém zhodnocení situace v oblasti čerpání dotací z fondů ESF s názvem Zásadní změna kvality pracovní síly nebo opět miliardy do šanonů z roku 2007, které bylo zveřejněno na stránkách o.ps. Prosperita, seznamujete laickou i odbornou veřejnost se zkušenostmi vzdělavatelů. Co se od zveřejnění vaší zprávy změnilo?

Drobné věci se zlepšili (už není nutné psát stránkový dopis odůvodňující výdaj 15 korun na doporučený dopis), ale systému stále chybí koncepčnost, podpora není využívána na moderní systémové projekty s celostátním dopadem, které by zásadně měnily strukturu i flexibilitu pracovní síly u nás. Většina zdrojů z EU tak slouží spíše k distribuci financí určitým institucím a nikoliv k férové soutěži koncepcí a konkrétních řešení, které by modernizovali a zkvalitnili vzdělávací systém. Konkurenční prostředí grantových žádostí je deformováno zejména tím, že úřad, který rozhoduje, posuzuje projekty jím zřízených organizací. Zdá se, že se neumíme učit ze zahraničních zkušeností: nevyužíváme střešní organizace, abychom nedrobili zdroj na miniprojekty, které financují ze třetiny nutnou administrativu, nevyužíváme projektovou přípravu na "facilitaci" projektových záměrů s cílem sjednocovat realizační týmy v přípravné fázi a zvyšovat tak dopad projektu, v odpovědných úřadech jsou velmi často administrátoři a nikoliv experti na danou problematiku.

Jak vidíte současnou situaci?

Že trh všechno nevyřeší a že celou řadu sociálních problémů globální ekonomiky už dnes chápou nejen sociologové. Vyspělé země šetří miliardové sumy převodem řady služeb ze státu do režimu konkurenčního prostředí - soutěže projektů neziskových organizací. Zahraniční praxe jasně ukazuje, že státní úředník má znát svěřenou problematiku a být schopen kontrolovat kvalitu služby, umět definovat hlavní parametry a výstupy. Současná praxe se zastavuje na šanonech nikoliv na kvalitě věcného plnění.

Východiskem činnosti obecně prospěšné společnosti Prosperita je přesvědčení, že propracovaná koncepce rozvoje lidských zdrojů může přinést dostatečnou konkurenceschopnost této země. Konkrétně je zmiňována potřeba rozvoje tzv. klíčových kompetencí, jako jsou informační, jazyková, tržní a občanská gramotnost. Jakým způsobem se nyní tyto čtyři veličiny vyvíjejí?

Stále zoufale chybí systém dalšího vzdělávání. Za neuvěřitelných dvacet let je v této oblasti výsledek čistá nula. Přestože strategie je schválena vládou řadu let... I země s velmi liberálním pojetím jako je Británie podporují vzdělanost v jazycích i malém podnikání. Česká republika trvale přináší velkým firmám výhody, o kterých se malým vůbec nezdá. Malé podnikání přitom stabilizuje důležitou infrastrukturu, která se nezhroutí s rozhodnutím velké montovny přesunout kapacitu dál na východ.

Jaký nový vývoj či změny v této oblasti sledujete?

Naše země přestává být zdrojem levné pracovní síly, ale noví inovační dravci - firmy, které by dobývaly světové trhy myšlenkami a vysokou přidanou hodnotou, jsou stále spíše výjimky.

Příčinou je upadající školství, které se zaměřuje zcestně na kvantitu a tím zcela zdevalvovalo terciární vzdělávání, ale také neexistenci systému dalšího vzdělávání. Za šest let našich aktivit víme velmi přesně, kolik si lidé mohou dovolit dát na vzdělávání a jak vysokou má pro stát návratnost podpora ve výši několika tisícikorun. Místo, aby se motivovalo k aktivitě, rozhazujeme bezostyšně peníze našich dětí na ničím nezasloužený sociální komfort. Tím ještě více oddalujeme nutnou restrukturalizaci a zkvalitnění pracovní síly směrem ke "znalostní ekonomice". Věřme, že krize bude dostatečně hluboká, abychom mohli znovu narovnat naše hodnoty a nezatěžovat budoucí generace.

Současný svět klade v oblasti trhu práce a podnikání odlišné nároky, kterým se mohou starší generace obtížněji přizpůsobovat. Jak je možné podle vás se vyrovnat se současnou situací?

Učit se rozumět příležitostem současné ekonomiky je imperativ pro všechny generace. Úspěšný byznys "na přilepšenou" může dělat i důchodce. Všechny firmy jsou dnes tlačeny do přesunu fixních nákladů na variabilní - po stále více lidech se chce, aby jejich odměna byla závislá na výkonu resp. přidané hodnotě vytvořené pro firmu. Kolik lidí v podniku tyto souvislosti tuší? Kolik lidí chce zaujmout manažerský post, ale nejsou schopni přinést vedení firmy projektový záměr v ekonomických souvislostech. Nebylo nikdy dynamičtější doby - současné změny přináší zcela nové chování zákazníků, novou orientaci spotřebitelů. Chce to "jen pracovat" na tom, abych ve svém segmentu těmto jevům porozuměl víc než můj konkurent. To je celé kouzlo. Finanční zdroje lze nalézt. Lidí, kteří mají invenci, ekonomické myšlení, dokážou unést zodpovědnost a jsou pracovití, je zoufalý nedostatek. To nám potvrdili všichni ze třiceti šéfů firem, u nichž jsme natáčeli výukové filmy.

Jakou roli podle vás hraje v současné situaci vzdělávání a rekvalifikace? Do jaké míry se daří právě díky vzdělávání lépe se přizpůsobovat dynamice doby?

Jsem přesvědčen a odezva od účastníků kurzů to dokládá, že naše několikadenní praktické semináře s lidmi z reálného byznysu dávají velmi dobrý základ znalostí do startu. To klíčové know-how jednotlivého podnikatelského záměru je potřeba odpracovat v terénu. Sledovat trendy, změny poptávky, trvale inovovat a nebát se riskovat. V naší zemi je podíl malého podnikání o 15% menší než v západní Evropě. Raději než drancovat jako zaměstnanec ve jménu "zvučné značky" zbytky zdrojů z regionu, bychom měli přemýšlet, jak by se dalo s využitím kvalit, které tu ještě zůstaly, obsadit nalezený prostor na trhu. Tím nechci říci, že globální značky jsou zavrženíhodné (naopak často přináší kvality, které jinak než globálně nelze vytvořit), ale často obsluhují segmenty trhu, které by snadno obsloužili lokální firmy. A to při vyšší kvalitě produktu, s výrazně menší ekologickou zátěží a při zaměstnání místních lidí, kteří jinak zbytečně zatěžují sociální systém. Velmi často k realizaci nových podnikatelských projektů chybí "jen" zmíněná tržní gramotnost. Tu ale dle odpovědných na středních školách "nemá kdo učit", a proto se ani vyučovat nebude. Zřejmě je nutné, aby zkolaboval stát jako celek, aby se někdo zamyslel, jak tu klíčovou kompetenci rozvíjet.

Poznámka optimisty: Výhodou kolapsu ekonomiky a scénáře a lá Lotyšsko by rozhodně bylo, že by na realizaci reforem dohlížela mezinárodní autorita, jakou je Mezinárodní měnový fond. Sami, zdá se, nejsme schopni řadu zcela nutných reforem realizovat.

Jste autorem Národního programu počítačové gramotnosti, kterého se zúčastnilo na 245-ti místech ČR přes 30 tisíc účastníků. Jakým způsobem program probíhal a jaký byl jeho hlavní přínos? Domníváte se, že by bylo vhodné podobný typ programu opět zopakovat?

Nikoliv, dnes je potřeba se koncentrovat na rozvoj tržní (včetně finanční) gramotnosti, případně jazykové. Před šesti lety jsme i přes mimořádné překážky ze strany tehdejšího ministra informatiky skutečně proškolili velké množství lidí, a to i v malých pohraničních obcích. Kromě zkušenosti, že politikům nelze důvěřovat, jsme v praxi ověřili, že lze vytvářet velmi pružné a efektivní celostátní projekty, které posílí kritické kompetence u tisíců zájemců. Kéž by se našlo pracoviště v resortu školství, které by dokázalo něco konkrétního v této oblasti pro lidi zrealizovat.

Kromě toho, že je tým obecně prospěšné společnosti Prosperita v úzkém kontaktu se zaměstnavateli, státní správou a místní samosprávou, inspiruje se také současnými zahraničními modely podpory rozvoje zaměstnanosti. Které z těchto modelů mohou být pro nás největším přínosem? Jaké jsou konkrétní zkušenosti získané v zahraničí, které nejvíce ovlivnily přístup o.p.s. Prosperita?

Vzhledem k tomu, že další vzdělávání u nás systematicky nikdo neřeší, pak cokoliv by se udělalo, je posun z místa. Země jako Finsko, Británie, Irsko, Dánsko poskytují hodně inspirace. Vrátila se odtud se zážitky řada stáních delegací...

Nabízíte celou řadu kurzů zaměřených na nejrůznější cílové skupiny. O které ze vzdělávacích kurzů je největší zájem? Které vy sám považujete za nejúspěšnější?

Velmi úspěšná a mimořádně dobře hodnocená je naše série "Naučte se řídit byznys", kterou učíme v pěti krajských městech. Naší zásadní prioritou je finanční dostupnost, takže naše frekventanty stojí jeden den 200Kč (když jsou na sociální podpoře) nebo 600Kč (když nejsou). Registruje se na našem portálu www.erudia.cz

Mimo jiné organizuje Prosperita také bezplatné kurzy tržní gramotnosti pro ženy či kurz v rámci projektu Uplatnění znevýhodněných osob na trhu práce, který je realizován od srpna 2009 do ledna 2011. Jaké jsou konkrétní výsledky těchto kurzů? Co představuje jejich hlavní náplň?

Ano, učíme tržní gramotnost i pro cílové skupiny, kterým to financuje ESF. Jejich náplň je stejná, jako u kurzů Naučte se řídit byznys!. Tedy Ekonomika (byznys plán), Právo, Management pro MSP, Moderní marketing, Komunikace a obchod a na závěr obhajoba svého záměru. Z obhajob je patrné, že účastníci pochopili podstatné prvky jejich byznysu, kde jsou kritická místa a jaké kroky realizovat, aby rizika neúspěchu bolela co nejméně.

Jedním z v současnosti realizovaných kurzů je například také kurz Naučte se řídit byznys! Kurz se koná již druhým rokem, sledujete efektivitu těchto kurzů a přínosy jejich účastníkům? Daří se jim uplatňovat nabyté vědomosti a dovednosti v praxi?

Našim cílem je, aby se 50 až 60% účastníků zapojilo do malého podnikání. Důležité, ale pro nás je, že drtivá většina pozitivně hodnotí šíři obzoru, který jim náš kurz otevřel. Vítáme také, že s postupem času se hlásí do našich kurzů stále lépe připraveni zájemci a vzhledem k tomu, že dbáme na ekonomickou dostupnost naší výuky, máme nejen v Praze, ale i v krajských městech kapacitu kurzů brzy zaplněna.

Ing. Pavel Komárek (1971)

V roce 1995 absolvoval fakultu elektrotechnickou a fakultu podnikatelskou VUT v Brně. Pracoval po dobu pěti let jako marketingový manažer české pobočky počítačové společnosti Silicon Graphics Inc. Na pozici Internet strategy director ve společnosti Intel se zabýval bariérami využívání informačních technologií v zemích východní Evropy. Je autorem Národního programu počítačové gramotnosti, který byl postupně týmem spolupracovníků rozšířen do 245 “Center internetu” při spolupráci pěti set lektorů a poskytl dotovanou výuku práce s počítačem více než 37 tisícům účastníkům. Působil jako externí expert projektu ERISA při zpracování metodiky EU: „Guide to Policy and Practice to eCommunities, eAdoption for Regional Authorities“. Je zakladatelem a ředitelem obecně prospěšné společnosti Prosperita, která se zabývá celostátními projekty dalšího vzdělávání dospělých, podporou malého podnikání a neziskového sektoru v ČR. Byl jmenován členem pracovní skupiny Podnikání pro oponenturu tvorby  „Národního rozvojového plánu na období 2007-2013“.

Autor: Soňa Matochová