Iva Guthová: Krize tím, jak ovlivnila trh práce s sebou přinesla nutnost zamyslet se nad věcmi, o kterých jsme předtím nepřemýšleli. Slovo „jistota“ to zřejmě nejlépe charakterizuje – krize nám tento komfort vzala.

Jako lektor jste se zúčastnila přednášek pořádaných studenty z organizace Personalistika prakticky, která vznikla pod záštitou Katedry sociální politiky a sociální práce. Tématem, kterému jste se věnovala, bylo poradenství za účelem volby povolání a uplatnění absolventa na trhu práce. Jakým konkrétním otázkám věnujete v této oblasti pozornost? 

Při rozhovorech se studenty se jim snažím ze své zkušenosti poradit jakým způsobem a kdy by se měli začít orientovat na pracovním trhu, co mohou očekávat od výběrového řízení nebo jak se na některé jeho fáze připravit. 

Jaké byly nejčastější dotazy těch, kteří na trh práce teprve vstupují po ukončení vysokoškolského nebo středoškolského studia, které byly směřovány na vás jako odborníka v oblasti personalistiky, který může dotazy zodpovědět se znalostmi z druhé strany  - tedy přijímajícího na výběrovém řízení? 

Nejčastější dotazy bývají na obsah a formu výběrového řízení, na požadavky na kandidáty, na počet pracovních míst, a také na pravděpodobnost získání zaměstnání. 

Do jaké míry se podle vás liší v současné době výchozí pozice absolventa sš a vš vzdělání? Ve kterých oborech je nyní pro absolventy podle vašich informací nejobtížnější najít uplatnění? 

V naší společnosti přijímáme na odborné pozice absolventy VŠ. S absolventy SŠ tolik nepracujeme jako s absolventy VŠ, nemám tudíž stejnou zkušenost s možností jejich uplatnění. 

Odlišuje se zásadním způsobem pozice čerstvého absolventa a toho, kdo hledá zaměstnání již po určité době absolvované praxe? 

Myslím, že ano. Obecně firmy preferují předchozí pracovní zkušenost. Já se snažím studentům a čerstvým absolventům vysvětlit výhody částečného úvazku při studiu. Taková pracovní zkušenost studenta obohatí jak po technické, tak organizační a často i osobnostní stránce, a zároveň může pomoci při hledání prvního zaměstnání na plný úvazek. Student či absolvent může získat práci na plný úvazek ve firmě, pro kterou pracoval jako student, pokud se taková možnost nabízí. Nebo díky této zkušenosti už nemusí vystupovat jako absolvent bez praxe. Naše firma je výjimkou a nepožaduje předchozí zkušenost v oboru. 

Do jaké míry považujete jako odborník v oblasti personalistiky za významnou volbu prvního povolání? Je vždy zásadním způsobem určující pro další profesní vývoj? 

Řekla bych, že ano. Je výborné získat první pracovní zkušenost, to znamená první pracovní návyky ve firmě, která má co nabídnout, kde je příležitost se něco naučit a do celkového profesního životopisu mi tato zkušenost pomůže k dalšímu vývoji kariéry. V případě, že je nutné udělat kompromis za cenu získání první praxe, tak bych nedoporučovala setrvávat na takovém místě déle než 2 roky, a poté se poohlédnout po firmě nebo pozici, která mi umožní můj další zvolený profesní rozvoj - cestu k mým profesním cílům.

Obor personalistiky představuje velmi živou oblast, takže je jistě nezbytné sledovat nový vývoj v dané oblasti. Jestliže se zaměříme na volbu či změnu povolání, jaké jsou nové poznatky v této oblasti, které podle vašeho názoru stojí za povšimnutí? 

Krize tím, jak ovlivnila trh práce s sebou přinesla nutnost zamyslet se nad věcmi, o kterých jsme předtím nepřemýšleli. Zaměstnavatelé mají, u některých pozic, o něco jednodušší  život při výběru kandidátů, kterých se hlásí více, zaměstnanci a kandidáti přehodnocovali svoje požadavky, postoje a celková očekávání. Slovo jistota to zřejmě nejlépe charakterizuje – krize nám tento komfort vzala. Specializuji se na recruitment, takže mě zajímají informace a trendy, které popisují „generaci X a novou generaci Y“, vše co se týká trendů v oblasti rovnováhy pracovního a osobního života, a trendů v oblasti výběrů – assessment centra atp.

Co považujete v oblasti volby povolání za nejvíce problematické? Do jaké míry jsou čerství absolventi schopní reálně odhadnout nároky pracovní pozice, o kterou se ucházejí?

V tomto případě doporučuji, aby si kandidáti zjistili co nejvíce informací o budoucím zaměstnavateli z různých zdrojů (včetně možnosti promluvit si s někým, kdo pro firmu již pracuje). Každopádně praxe během studia, jak řečeno v předchozí otázce, umožní udělat si přehled o tom, co můžu očekávat a jak si některé uvedené požadavky na pozici představit v praxi. Další výbornou možností je získat u firmy práci na částečný úvazek, vyzkoušet si to, a poté se rozhodnout, zda chci pro stejnou společnost pracovat i po absolutoriu. 

Na co by si měli oni i personalisté dát pozor? 

Pokud je dobře nastaveno výběrové řízení, mělo by personalistovi pomoci s potvrzením správného výběru. Absolventi by si měli zjistit, jaké jsou očekávání a požadavky na pozici, o kterou se ucházejí, ale zároveň by se neměli podceňovat a výběrové řízení si vyzkoušet. I neúspěch s sebou přináší velmi cennou zkušenost, která může pomoci v dalších jiných výběrových řízeních. 

Častým problémem bývá u absolventů neschopnost odhadnout reálně své možnosti,mívají sklon je přeceňovat nebo podceňovat. Jak by s ohledem na tuto skutečnost měl vést přijímací pohovor zkušený personalista? 

Personalista by měl výběrem vhodné formy a náročnosti výběrového řízení odhadnout možnosti a potenciál absolventa. Absolvent se musí připravit na to, že se v začátcích hodně učí a první týdny jsou náročné, ale ze zkušenosti našich zaměstnanců víme, že tuto výzvu vítají a oceňují rychlé zapojení do úkolů, které postupně rostou co do náročnosti.   

Zaměřujete se především na ekonomickou a personálně-ekonomickou oblast. Jaké trendy sledujete s ohledem na ekonomické aspekty v oblasti volby prvního povolání a jeho změn? 

Pokud někdo chce pracovat s čísly, pohybovat se ve financích a ekonomice, má na trhu velkou škálu možností, jakým směrem se může ubírat. 

Na co se personalista má především zaměřit, jestliže je konfrontován s čerstvým absolventem? Absolvent často nemůže doložit relevantní praxi a s běžnými praktickými problémy se bude teprve setkávat. Co by tedy mělo být hodnoceno na příjímacím pohovoru a později po nástupu do zaměstnání personalisty především? 

U takových absolventů zohledňuji jejich aktivitu během studia, mimoškolní aktivity, zahraniční studijní, případně pracovní zkušenost. Pokud se podíváme na dobře napsaný životopis absolventa, můžeme z něj lehce vyčíst čemu se během svých studentských let věnoval – od pracovních zkušeností až po zájmovou činnost, sportu nebo jiných aktivit.  Máme zájem o aktivní a motivované studenty a takoví budou mít v životopise něco navíc, než jen vzdělání. 

Podobná situace může nastat také v případě, kdy se nejedná sice o čerstvého absolventa, ale o uchazeče, který působil v odlišné oblasti, je automaticky znevýhodněn jen z toho důvodu, že zvolil odlišný obor, než kterému se věnoval dříve? 

Pokud pozice specificky nevyžaduje předchozí zkušenost z oboru, neměl by být znevýhodněn. Naopak, pokud ho pozice velmi láká a chce změnit obor, může při pohovoru mnohem přesvědčivěji a s nadšením popsat svůj důvod změnit obor než protikandidát, který má papírově lepší předpoklady. Vždy doporučuji nepodcenit přípravu na pohovor a při pohovoru vystupovat přesvědčivě, se zdravým sebevědomím a nadšením.

Pokud se zaměříme na praktické poradenství zaměstnancům, jaké důvody většinou převažují, usilují-li o změnu zaměstnání? Co vnímají jako nejvíce problematické na změně zaměstnání? 

Naši zaměstnanci, kteří odcházejí, mají velmi dobrou výchozí pozici na trhu práce, většinou nemají problém novou práci získat, dokonce mají více nabídek najednou. Pokud chtějí určitá doporučení na námi osvědčené personální agentury nebo přímo kontakt na takového konzultanta, rádi jim vyhovíme a naše doporučení poskytneme. Důvody odchodu jsou různé, většinou to bývá touha po profesní změně, protože jak bylo zmíněno, kolegové k nám nastupují čerstvě po absolutoriu, tudíž mají chuť vyzkoušet si něco nového, někdy též snaha získat méně časově náročnou pozici.

Profil

Ve společnosti Ernst & Young působí Iva Guthová od roku 2002 na pozici HR manažera odpovědného za nábor a výběr zaměstnanců. Oblasti HR se však věnuje mnohem déle. Absolvovala bakalářské studium na Newport University. Ve volném čase se věnuje rodině a sportu.

Autor: Soňa Matochová