Absolvoval studia pedagogiky a historie na královéhradecké univerzitě a postgraduální studium personálního řízení na Karlově univerzitě. Na Sheffield Hallam University studoval strategické řízení lidských zdrojů. Od roku 1992 vyučoval na gymnáziu v Chebu. V letech 1995 až 2003 pracoval na různých pozicích v oblasti řízení lidských zdrojů ve společnostech vlastněných GE Capital v Čechách, na Slovensku a v Itálii. Poté dva roky působil jako jednatel a ředitel lidských zdrojů ropné společnosti ConocoPhillips, zodpovědný za region střední a východní Evropy. Od května 2005 pracuje ve společnosti ČEZ jako výkonný ředitel úseku lidských zdrojů.
Čím si Vás ČEZ „získal“ a upoutal natolik, že jste přijal nabídku pro tuto společnost pracovat?
Protože ČEZ mi dává prostor k seberealizaci. Více než deset let jsem pracoval pro americké firmy. Byla to úžasná zkušenost a skvělá škola života. Časem jsem ale pochopil, že existují záležitosti, které nikdy nemůžete z pozice ředitele pro Českou republiku nebo střední Evropu vůbec ovlivnit. Stále jen něco zavádíte, upravujete, měníte a reportujete. Žijete ve velmi dynamickém prostředí, které je bohaté na podněty. Pak ovšem poznáte, že byste rádi něco víc. A to víc mi dnes nabízí právě ČEZ.
Proč by uchazeči o práci měli přijmout nabídku právě v ČEZu?
Kdo chce prostor, musí být tam, kde mu ho dají, a dokonce po Vás chtějí, abyste ho zaplnili. V práci nejde pouze o dobrý plat a výborné benefity. Zaměstnavatel Vám musí nabídnout skvělé zázemí, know how a zejména příležitost další know how vytvářet - je to ta nejlepší příležitost pro seberealizaci. ČEZ je dnes považován světovými analytiky za nejdynamičtější energetickou společnost v Evropě - a hlavně - vše se tvoří zde, v Praze.
Podle jakých parametrů si lidé vybírají svého zaměstnavatele?
Jde především o preference každého člověka. Znám lidi, kteří si vybírají podle peněz, které jim nabídnou, podle jména a know how, podle kultury, která ve společnosti je, podle ekonomické síly, podle blízkosti k bydlišti,.... Pro firmu je pak důležité, aby se nějak profilovala a stavěla na svých silných stránkách, ty kandidátům nabízela a stála potom za svým prohlášením.
Na jakém místě jsou při výběru zaměstnání peníze? Co dalšího je pro uchazeče podstatné?
Peníze? Ty hrají velmi důležitou roli, záleží ale opět na individuálních preferencích a třeba i na celkové kvalifikaci. Čím je kvalifikace komplexnější, tím si člověk může lépe vybírat. V ten okamžik ho ale začíná mnohem více zajímat i náplň práce, kultura společnosti, kdo bude jeho nadřízeným a další jiné. Dobré peníze jsou potom samozřejmostí a jejich důležitost padá po žebříčku preferencí dolů. Pokud bych měl zobecnit, mohl bych říci, že pro každého člověka patří peníze mezi prvních 5 nejdůležitějších parametrů při výběru zaměstnání.
V září vystupujete na odborném setkání „Top zaměstanvatel“ – realita nebo mýtus. Jaký je Váš názor na srovnávací žebříčky zaměstnavatelů jako je např. Czech Top 100 a další?
Některé jsou velmi zajímavé. Czech TOP 100 se mi velmi líbí, je objektivní. Sleduje obrat společnosti, zisk a produktivitu práce, čili to, co je měřitelné. Ostatní mi tak trochu připomínají krasobruslení. Dojem je ale velmi důležitý, takže je vidím jako velmi prospěšné. Vedou firmy k soutěživosti a k realizaci mnoha zajímavých projektů, které je posouvají zase o krok dále.
Pracoval jste v mezinárodních firmách, nyní pracujete v Česku. Jaký je rozdíl v práci s českými a zahraničními manažery?
Pokud bych měl srovnávat v této rovině, tak vůbec žádný. Jsou schopní manažeři a méně schopní manažeři. Věřte nebo ne, ten nejschopnější v mé kariéře byl Čech. Dříve obecně platilo, že cizinci věděli, čeho chtějí dosáhnout, proč toho chtějí dosáhnout a jak toho chtějí dosáhnout. Tvrdě potom za tímto cílem šli a dokázali pro dosažení stanoveného cíle zapojit svůj tým. Proto se s nimi mnohem lépe pracovalo. Dnes najdete plno takových manažerů i v českých firmách.
Jaké jsou Vaše hlavní zásady ve vedení lidí? Na čem stavíte?
Myslím, že nejlepší je neustále měnit prostředí a podněty, které na lidi působí. Změny jsou hybným motorem všeho, dodávají chuť dále žít, něco nového se naučit a vytvořit. Proto se snažím vést lidi k tomu, že pokud něco dobře funguje, je na čase se zamyslet nad tím, jak to změnit - zdokonalit. Důležité je diskutovat o tom, proč a jak - a dopracovat se k nové přidané hodnotě.
Jak vysoko v porovnání s jinými „povinnostmi“, kterým se věnujete, je pro Vás osobní rozvoj?
Mezi povinnostmi se přiznám, že méně, než by si osobní rozvoj zasloužil. Zastávám ale názor, že každý je zodpovědný za svůj rozvoj a tam, kde se to potkává s firemními potřebami jsem schopen zajistit maximální podporu. Spolu s manažery v mém týmu jsme si dali závazek, že rozvoj lidí považujeme za prioritu č. 1 a budeme mu věnovat alespoň 20% svého času nad rámec běžných manažerských záležitostí. Je to závazek pro manažery i ostatní členy týmu.
Co je pro Vás v životě a v práci důležité? Jakými hodnotami se řídíte?
S poctivostí nejdál dojdeš. Myslím, že to platí vždy a všude. Není nad to mít čisté svědomí.
Díky jakým rozhodnutím v životě jste se dostal tam, kde dnes jste? Co byly ty klíčové momenty, situace, které k tomu přispěly?
Vždy jsem šel tam, kde byla zajímavá práce, nebo kde mne firma zrovna potřebovala. Byl jsem ochoten vzdát se dosaženého pohodlí a nebál se zdravě zariskovat. Mám jedno doporučení: Pokud chcete, aby si vás někdo všimnul, musíte být tam, kde se něco mění k lepšímu a přiložit "ruku k dílu".
Co z toho, co Vás učili ve škole o řízení HR a obecně o managementu v praxi neplatí?
Vlastně neplatí úplně všechno, pokud to používáte bez citu. Učíte se proto, abyste získali přehled o různých metodách, ty však musíte používat v reálné situaci po dobrém vyhodnocení situace, mnohdy je i vhodně kombinovat. Občas musíte něco přeskočit, něco přidat. Teorie vždy generalizuje a není nikdy schopna popsat všechny varianty, které vám nabídne reálný život. Kdo se ale neučí, nesleduje zkušenosti jiných, ten reaguje pomaleji. Rychlost je dnes velmi důležitá.
Luboš Tejkl