Každý občan České republiky si může dobrovolně vybrat zdravotní pojišťovnu. Změnit ji může jednou ročně – a to buď k 1. lednu nebo k 1. červenci.

Přihlášku ke změně je však nezbytně nutné podat minimálně tři měsíce předem, tedy k 30. září a k 31. březnu.

Pojišťovny se snaží nalákat klienty různými bonusy a marketingovými akcemi. Mnohem důležitější než nabízené bonusy, by ale při výběru zdravotní pojišťovny měla být dostupnost zdravotní péče – tedy síť lékařů a nemocnic, s nimiž má zdravotní pojišťovna uzavřenou smlouvu.

Jedině tak se lze vyhnout platbám v ordinaci. Výjimku tvoří pouze akutní stav, kdy ošetření zdravotní pojišťovna uhradí i mimosmluvnímu zařízení. Povinnost zveřejňovat seznam smluvených zdravotních pojišťoven mají všichni lékaři či jejich zaměstnavatelé.

V současné době lze v České republice vybírat ze sedmi zdravotních pojišťoven:

• Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP),
• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZPMV),
• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP),
• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP),
• Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (VoZP),
• Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP),
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ).

Zdravotní pojištění zaměstnanců

Nejčastějším způsobem výběru pojistného je odvod příslušné částky ze mzdy pojištěnce zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně, u niž je daný pojištěnec registrován.

„Nejpočetnější skupinu pojištěnců tvoří tedy zaměstnanci. Sazba pojistného je v tomto případě stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu měsíční hrubé mzdy, přičemž třetinu si hradí zaměstnanec a zbylých 9 % za něj doplácí zaměstnavatel. Pokud by zaměstnanec s odvodem pojistného nesouhlasil, má zaměstnavatel pravomoc snížit zaměstnanci o příslušné pojistné mzdu formou srážky, a to i bez jeho souhlasu,“ prozrazuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Zdravotní pojištění OSVČ

Výpočet odvodu částky u OSVČ je poněkud složitější. Procentní sazba je sice stanovena také na 13,5 %, určení vyměřovacího základu však úzce souvisí s aktuální průměrnou mzdou národního hospodářství.

Ta se v letošním roce navýšila na 28 232 korun. Výše minimálních měsíčních záloh tedy vzrostla z 1823 korun na 1906 korun. Jistou benevolenci poskytuje živnostníkům pouze volba rozhodného období – každý z nich si může zvolit, zda bude pojistné odvádět v ročním intervalu, nebo si vybere měsíční variantu ve formě záloh.

Totožná procentní sazba (13,5 %) je stanovena i pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Také zde je vyměřovacím základem minimální mzda, která se v tomto případě navýšila na 11 000 korun. Dosavadní měsíční záloha tak u nich z 1337 korun vzrostla na 1485 korun.

Zdravotní pojištěnístátních pojištěnců

Poslední, velmi početnou kategorii účastníků tvoří takzvaní státní pojištěnci, tedy osoby, které z nejrůznějších důvodů nemohou být samy plátci daného pojištění.

Jsou jimi například:

• studující nezaopatřené děti ve věku do 26 let, které si ještě nevydělávají,
• ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené,
• starobní důchodci,
• uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu práce,
• osoby převážně nebo úplně závislé na péči jiné osoby a ty, které o ně pečují,
• osoby ve vazbě nebo výkonu trestu,
• osoby, které dosáhly věku potřebného na starobní důchod, ale z důvodu nedostatečného počtu odpracovaných let nesplňují podmínky na jeho přiznání.

Stanovením nového vyměřovacího základu u nich bylo původní pojistné ve výši 870 korun valorizováno na 920 korun měsíčně. Za tyto skupiny osob hradí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu stát.

„Změny v platbách pojistného se netýkají jen částek samotných, ale i účtů, kam jsou platby zasílány. Z důvodu úpravy zákona o rozpočtových pravidlech dochází k rozšíření souhrnných účtů státní pokladny. V důsledku toho všem zdravotním pojišťovnám vzniká povinnost převést své bankovní účty do České národní banky. Mnohé z nich již tuto změnu učinily, další budou následovat,“ upozorňuje Lukáš Zelený.